CROSSING EUROPE – KŘIŽOVATKA FILMOVEJ KULTÚRY

CROSSING EUROPE – KŘIŽOVATKA FILMOVEJ KULTÚRY

článok



Slovenský film na cestě do Evropy

Slovenský film je na vzestupu. Víc si troufá, začínají ho brát vážně diváci doma i ve světě, má cenné zázemí Slovenského filmového ústavu i Audiovizuálního fondu. Hrané filmy Pokoj v duši a Líštičky a dokumentární filmy Ako sa varia dejiny, Osadné a Hranica patří mezi nejúspěšnější slovenské filmy nového tisíciletí. Jsou to filmy, které udělaly reklamu Slovensku daleko za hranicemi. A to nemluvím veleúspěšném kasovním trháku Bathory, o filmu Nedodržaný slub  a o pozoruhodném dokumentu Slepé lásky, který na sebe upozornil na MFF v Cannes. Zdá se, že v devadesátých letech téměř zapomenutý slovenský film stojí na prahu nové, lepší éry. Festival Crossing Europe v Linci (20.-25.4.)  prezentoval v programové sekci Panorama Europa slovenský film Osadné v režii Marko Škopa o setkání nejvyšších evropských lídrů s lokálními politiky a pravoslavným knězem z dědiny Osadné na východní hranici Evropské unie. Milovníci dokumentárního filmu přišli na Škopův film v hojném počtu a po filmu diskutovali o budoucnosti Evropské unie. Vida, i slovenský film může být zajímavý pro Evropu, může přinášet nová témata a všímat si věcí, kterých si normálně nevšímáme. 

Podobně zajímavě překvapil v Linci i český film. Studentka FAMU  Tereza Reichlová do hlavního hornorakouského města přivezla svůj dokument Kruh - portrét demonstrace o protiromském pochodu v Litvínově 17.11.2008. Pochod organizovaný Dělnickou stranou byl zatím největším srocením neonacistů a sympatizantů tvrdé protiromské politiky v Česku. Jde o velmi živé téma, které zatím uchopilo jen málo českých filmařů. Pochod s heslem “vyklepeme vši z českého kožichu” skončil málem lynčem Romů na litvínovském sídlišti Janov.  Reichová zkoumá demonstraci a další projevy rasové nenávisti z pohledu bílých obyvatel i z pohledu Romů. „Ať Cikáni táhnou na Slovensko,” radí rozčílená příznivkyně Dělnické strany. “Černý svině nás tu vyžírají,” ozývá se z davu bílých. Velká demonstrace ale začala podle průzkumu Reichové  už o několik dní dřív menší potyčkou příznivců Dělnické strany s Romy, kdy protiromská skupina jen monitorovala terén.  Možná šlo jen o řízenou provokaci. Tehdy jeden rozčílený Rom zařval na Češku,  „ty kundo česká špinavá“.  Téhle nenápadné potyčky využili příznivci Dělnické strany k  rozpoutání velké mediální protiromské ofenzivy. Film proto klade i otázku, jaké je spojení extrémistů, místních politiků  a lokálních médií.

Crossing Europe – křižovatka filmovej kultúry

Festival, o kterém v Linci ví každý

Festival Crossing Europe je jeden z nejmladších v Evropě. Založila ho před sedmi lety bývalá ředitelka rakouského národního festivalu ve Štýrském Hradci Christine Dollhoferová potom, co se vedení štýrského festivalu Diagonale nepohodlo a vznikly tu najednou dva konkurenční festivaly. Letošní festival ohrozil výbuch islandské sopky, zrovna tak jako plzeňský festival Finále, o němž píšeme na jiném místě. Byl ohrožen příjezd hostů a doprava filmových kopií. Rumunský režiséír Bobby Paunescu zaklepal na dveře své produkční firmy Mandragora Movies (www.mandragora.ro) a do Lince dorazil se svým filmem Francesca po krkolomné cestě terénním autem přes Srbsko. Jeho film byl zařazen do mezinárodní soutěže. Festival navštívilo 17 000 diváků, kina byla většinou plná, akreditovalo se navzdory sopce téměř 600 hostů (filmaři, filmoví profesionálové, jako např. ředitelé filmových festivalů, novináři). Běželo celkem 117 filmů (celovečerní hrané, celovečerní dokumenty, krátké filmy, studentské filmy, rakouské a hornorakouské filmy).
        
Kolem kulturního centra OK, které je jakýmsi srdcem festivalu, se mísili filmaři a diváci a povídali si o filmech. Přesto má ředitelka festivalu Christiane Dollhoferová starost o budoucnost festivalu, který se musel letos obejít s výrazně zkrácenou finanční podporou. Pro další existenci festivalu bude nutné najít další sponzory nebo opět zvýšit podporu města a země Horní Rakousy. V mezinárodní porotě zasedla makedonská herečka a producentka Labina Mitevská, umělecký ředitel MFF Bratislava a bývalý člen sekce Týden kritiky na MFF v Cannes Mathieu Darras a vedoucí pracovnice Slovinského filmového fondu Nerina Kocjančič. Porotě se nejvíc líbil film Černí (Crnci), který v obrazově působivé kompozici vypráví o diverzním komandu černých vojáků, najatých za války v Jugoslávii na špinavou práci. Film je pokládán za „dosud nejvirtuóznější a nejpůsobivější film z postjugoslávského Chorvatska“.

Divákům se nejvíc líbil  švýcarsko-francouzský film Zvířecí srdce (Coeur Animal). Film natočila mladá režisérka Séverine Cornamusaz a vypráví v něm o drsném alpském farmáři, který hospodaří vysoko v horách a svou vlastní ženu nemiluje víc než kus svého dobytka. Žena přijde na to, že v životě existuje ještě víc věcí než jen robota na statku a z hor uteče do města. Film o vzpouře ženy, ohraničený krásnou přírodou, vystihl současnou náladu publika. Dalším festivalovým hitem se stal ruský film Jak jsem prožil toto léto (režie Alexej Popogrebskij). Film se proslavil už na letošním Berlinale. Je také zarámován přírodou, tentokrát na ostrově Archym poblíž Čukotky. Celý film táhnou dva herci. Jde o muže, kteří pracují na polární stanici a začnou se bát jeden druhého. Alexej Popogrebskij v Linci pohovořil o svém filmu i o produkční firmě Koktebel Film Company, s níž spolupracuje. Řekl, že film Jak jsem prožil toto léto (Kak ja provel etim letom) je „průlomem pro ruský art film“. Tento film se totiž v Rusku distribuuje ve 105 filmových kopiích. Normálně mají art filmy v Rusku mnohem nižší kvótu – kolem 15 filmových kopií. 

Crossing Europe – křižovatka filmovej kultúry

Děti a vyděděnci

Dvanáctiletý  kluk v tmavomodrém obleku se stříbrnými knoflíky,  s černým kloboukem a  s dvěma dívkami v červeně puntíkatých sukničkách a postarší noblesní pár se scházejí po projekci soutěžního filmu Láska dětí (Die Liebe der Kinder) v restauraci velkého kulturního centra OK ve středu Lince. Tady, mezi uměleckými instalacemi a kolážemi, se festival odehrává. Láska dětí je neveselý německý film. V centru města kolem nákupních center vypadají rozchody rodičů i zabíjení ve válce jako zajímavý rys virtuálního multikulturalismu. Fyzické i duševní rozpadání je pro festivalové diváky spíš jen apartní podívaná než šok. V Lásce dětí (režie Franz Müller) jde o dvě různé generační lásky: čtyřicetiletá knihovnice se zamiluje do zahradníka. Ona sní po nocích o kumštu a vzácných knihách a on po manuální šichtě na zahradách klientů kouká na televizi a pak jde spát. Jak se zamilovali, tak se zase odmilují. Je tu ale zápletka: jejich děti spolu začnou chodit, aniž by rodiče něco tušili. A rozhodnou se odejít na Ukrajinu. Generaci dětí od rodičů odděluje zeď a dospělí dětem nerozumí. 
        
Tím hlavním vyděděncem festivalu (každý filmový festival má celou řad vyděděnců) se stal dvaašedesátiletý bezdomovec Ion Barladeanu ve filmu Svět podle Iona B. Režisér Alexander Nanau v tomto dokumentu vypráví neobvyklou story uměleckého úspěchu pouličního vyděděnce, který se svými kolážemi skončí v přední bukurešťské galerii. Na zahájení výstavy hovoří s rumunskou smetánkou a novináři. Je to muž, který se chtěl za socialismu stát filmovým režisérem. To se nepovedlo, a tak Barladeanu kupoval filmové časopisy a z hlav slavných herců a politiků sestavoval koláže, často s protisocialistickým nádechem. Když ho v roce 2008 kontaktoval režisér Nanau, ukázal mu  bezdomovec několik kufrů se zhruba tisícovkou koláží, z nichž mnohé mají dnes historickou hodnotu. Barladeanu se však musel na svůj vzestup do uměleckého světa připravit – a právě tohle film s humorem dokumentuje. Bezdomovec B. byl totiž zvyklý žít ve vnitrobloku paneláků pod dekou, kolem uší mu svištěly odpadky a zabíjel čas žebrotou, kouřením, sbíráním odpadků a pitím vína z pet lahví. Nemyl se. Proto před zahájením výstavy doprovází galerista bezdomovce  k holiči, snaží se ho zcivilizovat a dokonce mu opatří oblek. Lidé z vnitrobloku,  kteří bezdomovcem opovrhovali, ho nyní nazývají „slavným člověkem“.

Crossing Europe – křižovatka filmovej kultúry

A ještě jeden dokumentární film: Mladý německý režisér Alexander Schimpke zkoumal organizaci fotbalových rowdies. V dokumentárním filmu Smečka (Das Rudel) zachytil fanoušky fotbalového mužstva FC Union Berlin, zvané Ultras. Jsou perfektně organizovaní, patří k nim bílé límečky, dělníci, punkové i neonacisté. Jejich špičky se naučily organizovat vřavu na stadionu. Vědí, že oslovení policisty slovem “kokot” stoji 400 Eur, ale že řvaní hesel a  zpěvy jsou beztrestné. Vítězí ten, kdo má lepší vlajky, hesla a písně. Fanoušci z bývalé NDR chápou řev na stadionech jako věc národní cti:  “My z Východu jsme poznamenaní ostnatým drátem, ale budeme šampióni!” vysvětluje jeden z organizátorů. Kamera se ani jednou nepodívá na hřiště. To nejnapínavější jsou fanoušci, kteří řvou, tleskají, zpívají nebo nadávají fanouškům nepřátelského mužstva.
        
Tak tahle pestrá směsice extrémistů, neonacistů, vyděděnců, dětí bez rodičů, nájemných žoldáků, to byl letošní festival Crossing Europe. Myslím, že většina diváků festivalu nepatřila ani mezi žoldáky ani mezi vyděděnce. Je otázkou pro sociology, proč dobře živená střední třída tak ráda navštěvuje filmy o zbídačelých, opuštěných nebo nemocných jedincích. Možná tu platí heslo: „Venkované nemají rádi filmy o venkově“.  A proto tedy mladí yuppies, zvyklí na pouliční kavárny a halas města, mají rádi filmy o opuštěné přírodě a o lidech žijících pod dekou pod paneláky a mezi odpadky.


autor Radovan Holub 4.5.2010
Meno:
ODOSLAŤ
:)
0 z 10
0 z 10
FILMOVÉ PREMIÉRY
7.10 |
hodnotenie 6/10
7.10 |
hodnotenie 7/10
7.10 |
hodnotenie 6/10
7.10 |
hodnotenie 6/10
7.10 |
hodnotenie 7/10
14.10 |
hodnotenie 8/10
14.10 |
hodnotenie 6/10
14.10 |
21.10 |
NAJČÍTANEŠIE
|NIE JE ČAS ZOMRIEŤ
4
hodnotenie 7/10
|VENOM 2: CARNAGE PRICHÁDZA
5
hodnotenie 6/10
|SQUID GAME
2
hodnotenie 8/10
|SPRÁVA
0
hodnotenie 7/10
|GUNDA
0
hodnotenie 9/10
|KAŽDÁ MINÚTA ŽIVOTA
0
hodnotenie 7/10
|FESTIVAL PÁNA RIFKINA
0
hodnotenie 7/10
|PREDTUCHY
0
hodnotenie 6/10
|SCÉNY Z MANŽELSKÉHO ŽIVOTA
0
hodnotenie 8/10
|REKONŠTRUKCIA OKUPÁCIE
0
hodnotenie 7/10
FILMOVÉ NOVINKY
REBRÍČEK SK
01 |
návšt. 20018
02 |
návšt. 5819
03 |
návšt. 4263
04 |
návšt. 2948
05 |
návšt. 2226
06 |
návšt. 1414
07 |
návšt. 1090
08 |
návšt. 1113
09 |
návšt. 589
10 |
návšt. 616
REBRÍČEK US
01 |
$55,2 mil.
02 |
$31,8 mil.
03 |
$10,1 mil.
04 |
$4,3 mil.
05 |
$1,4 mil.
06 |
$1,2 mil.
07 |
$1,0 mil.
08 |
$1,0 mil.
09 |
$0,710 mil.
10 |
$0,387 mil.
SOCIÁLNE SIETE
KOMENTÁRE
Kinema.sk - filmy, seriály

sector logo
network
ISSN 1336-4197. Všetky práva vyhradené. (c) 2021 SECTOR Online Entertainment / sector@sector.sk