BERLINALE 2010 – SVĚTEM FILMU ZA JEDENÁCT DNÍ

BERLINALE 2010 – SVĚTEM FILMU ZA JEDENÁCT DNÍ

článok



Smutek severu

Letošní Berlinale bylo poznamenáno sněhem a ledem. Na berlínském sněhu padali diváci i filmaři, klopýtali tu pracovníci Evropského filmového trhu, který je součástí Berlinale. Kašna před domem Haus Huth, jediným domem, který zůstal v době berlínské zdi stát na západní straně v oblasti Postupimského náměstí, byla celý festival zamrzlá. Musel to být dobrý pocit pro norského režiséra Hanse Pettera Molanda a jeho dánského kolegu Thomase Vinterberga. Oba měli v soutěžním programu výborné filmy, typické severskou mentalitou a rysy chytré černé komedie.  Oba filmy - Poněkud  jemný člověk i Submarino – jsou  až cynickým popisem  nemocných rodin a divák se na konci ptá, jestli existují (aspoň ve filmu) ještě normální, funkční vztahy. Severský film je znám tím, že  bravurně diagnostikuje nemoci z civilizace a z opuštěnosti v civilizaci.  V Molandově filmu hraje vynikající Stellan Skarsgard  muže, který se po dvanácti letech vrací z vězení za vraždu. Dostane práci automechanika, musí obšťastňovat postarší, ale náruživou bytnou, snaží se začít žít normálně, ale pro většinu z těch, co ho znají, zůstává „podělaný vrah“. Je to film mezi mafiánským thrillerem a černou komedií, s propracovanými scénami, na jejichž dně je něco jako krása deziluze.

Submarinu od Vinterberga se dva malí bráchové snaží na začátku filmu ukonejšit svého nejmenšího brášku, matka leží opilá na zemi, nestará se.  Dítě nešťastnou náhodou zemře. A pak se posuneme o nějakých 15 let dál, kdy Nick (starší bratr) žije v provizoriu mezi flaškami piva a náhodnými milenkami  a hledá svého bratra. Ten je ale na drogách a snaží se starat o malého syna, kterého má rád. Jediný záblesk lásky ve filmech, ve kterých jde už jen o to, kdo s koho, ve kterých se z práce jde k televizi a pak do postele, ve kterém se dělá láska jako za časů velkého romanopisce Émila Zoly, kdy to přece jen byla nejlevnější zábava ze všech.

Možná proto si spousta diváků, natahovaných jedenáct festivalových dní na skřipec těžkých sociálních filmů, oddechla na čínském bojovém filmu Malý velký voják (režie Ding Sheng) v tradici spaghetti westernu Hodný, zlý a ošklivý – jen na místě Clinta Eastwooda tu bojuje Jackie Chan. Boj pomocí šípů, bambusových tyčí, rukama, na koni i na buvolu, v řece, v lese i ve stepi je  doveden k dokonalosti. I ten, kdo si libuje v intelektuálních filmových tirádách, se u tohoto filmu mohl opřít v křesle a jen tak sledovat ten karusel bojů, útěků a artistických výkonů.  

Berlinale 2010 – světem  filmu za jedenáct dní Berlinale 2010 – světem  filmu za jedenáct dní

Neuvěřitelná rozmanitost programu festivalu

Varieta filmů mezi smutným až depresivním festivalovým filmem a mezi diváckým hitem, ať už pocházel z amerického Hollywoodu, indického Bollywoodu nebo čínského Hongkongu, je to, čím je Berlinale typické a čím se liší od jiných velkých festivalů jako jsou například Cannes. V Berlíně letos běžely filmy reagující na střet muslimské a křesťanské civilizace (např. soutěžní film bosenské režisérky Jasmily Žbaničové Na cestě).

Byl tu soutěžně uveden film Žid Süß – film bez svědomí a vyvolal kontroverzi ne nepodobnou skandálu v roce 1978, o který se postaral  americký režisér Michael Cimino s filmem Lovec jelenů o amerických vojácích ve Vietnamu. Zástupci východoevropským zemí tehdy na protest kolektivně opustili festival. Žid Süß – film bez svědomí sice nevyvolal hromadný odchod delegátů, ale byl od německé kritiky vydupán, vybučen a vypískán, čímž má postaráno o další publicitu. Populární německý herec Moritz Bleibtreu v něm hraje ministra Josepha Goebelse, který si v roce 1939 objednal natočení těžce propagandistického filmu Žid Süß, filmu, který měl zahájit a ideově obhájit konečné řešení židovské otázky. Tento protižidovský film je dodnes zakázán pro jakoukoli distribuci. Režisér Oskar Roehler  popsal ve svém novém filmu okolnosti vzniku nacistického filmu, ale historická fakta poněkud změnil. Z Goebbelse udělal slovního ekvilibristu a klauna a z herce Ferdinanda Mariana (herce, který Žida Süße ve 30.letech hrál) udělal tiše se upíjející oběť režimu. Ve skutečnosti jak Marian, tak režisér filmu Harlan byli kolaboranti nejhrubšího zrna. A právě přikrášlování historie se v Berlíně hrubě nelíbilo, zejména německým filmovým kritikům.

Byl tu k vidění i film, němž je hlavním hrdinou příroda. Ruský snímek Arktické léto je natočený daleko od změti civilizace, na meteorologické stanici na malém ostrově u Čukotky. Pracují tam dva muži, jeden odpovědný mazák odchovaný přírodou a disciplinou sovětského režimu a druhý, rozevlátý rocker, který hraje rád počítačové střílečky a přišel sem strávit léto. Film dostal Stříbrného medvěda za mimořádný umělecký přínos.

Byly tu  filmy popisující  situaci v Íránu, na Haiti, v Iráku i v Afghánistánu. A byl tu i film s hrdinou, kterého do konce filmu nepoznáme. Ten film se jmenuje Exit Through The Gift Shop a běžel v hlavním programu mimo soutěž. Pojednává o ikoně graffiti a street artu Banksym. Ten měl film také údajně režírovat. Banksy je muž, jehož nikdo nezná. Banksy ale existuje, maluje a jezdí (pod skrytou identitou) po světě. Nikdo neví, jak vypadá a  kdo to opravdu  je.  A jelikož Banksy důsledně chrání svou identitu, vytvořil si  ve filmu náhradního hrdinu ze svého francouzského kamaráda, majitele módního butiku v Los Angeles Thierry Guetty. Na začátku sice vidíme siluetu Banksyho, který rozostřeným hlasem vyjádří naději, že jeho film bude znamenat pro street art totéž, co Bílá velryba pro milovníky vodního sportu. Ale pak převezme žezlo vyprávění Guetta. Vypráví o své lásce ke streetartistům, s nimiž leze po mostech a  po budovách a natáčí je. Space Invader, Shepard Fairey, Neckface, malířka Swoon nebo Buffmonster tu většinou vystupují v rozhovorech sami za sebe, popisují názorně principy guerillového umění, které je podle Faireyho zrovna tak masové jako punk. Nakonec Guetta pod uměleckým jménem Mr.Brainwash (Vymývač mozků) uspořádá sám za sebe obrovskou výstavu street artu, kde se prodají artefakty za milión dolarů, včetně vejpůl přeříznuté londýnské telefonní budky. Není jasné, jestli Guetta alias Brainwash je skutečný, jestli to není jen výmysl režiséra nebo jestli to není dokonce režisér sám. 

Mystifikační dokument o umělcích na útěku, o lidech, kteří jsou považováni dílem za umělce a dílem za vandaly,  klade důležitou otázku: Kde začíná umění, kdo je vlastně umělec  a kdo rozhoduje o tom, co je a co není umění? A proč malíři graffiti vystupují ve filmu pod svou identitou a je jim vidět do obličeje, zatímco Banksy se skrývá?  Své skrývání odůvodňuje tím, že malovat po zdích je trestné. Ale pro jeho kolegy streetartisty trestné není? Nejde jenom o Banksyho zajímavý promoční tah? Skrývání identity jako způsob reklamy?  Žádné otázky tohoto typu ale nemohly být na festivalu položeny, protože k filmu nepřijel žádný host, nebyla k němu žádná tiskovka ani tiskové materiály. A tak se můžeme spokojit s definicí vyslovenou ve filmu: Banksy je Robin Hood současného umění. 

Berlinale 2010 – světem  filmu za jedenáct dní Berlinale 2010 – světem  filmu za jedenáct dní

Na trhu

Pro stovky filmových obchodníků žádný filmový festival jako by neexistoval. Obchodníci přijíždějí  do Berlína na Evropský filmový trh, který je součástí Berlinale zrovna tak jako soutěžní program, koprodukční trh pro filmové projekty (nedokončené filmy) nebo Talent Campus. Evropský filmový trh je obchodním srdcem Berlinale a připomíná včelín. Ve dvou patrech Martin Gropius Bau, jedné z mála historických budov na bývalé berlínsko-berlínské hranici, se tísní stánky 414 filmových a multimediálních firem. Během festivalu sem přijde na 40 000 návštěvníků, většinou těch, kdo nakupují nebo prodávají filmy. Stánky jsou ozdobeny plakáty z filmů, obchodníci tu hovoří se zástupci firem, všude je slyšet angličtina, popíjí se káva nebo džus. 

Obchodníci listují synopsemi nabízených filmů, vyměňují si vizitky, informační materiály a dévédéčka. Evropský filmový trh má pronajatá i malá kina v okolí Paláce Berlinale (cca 10 minut chůze z trhu), kde se promítají filmy určené k prodeji. Největší stánky mají Francouzi, Britové  a Italové. Češi spolu se Slováky, Slovinci a Poláky získali reprezentativní plochu nazvanou Central European Cinema. „Co to tedy vlastně je, komedie nebo thriller?“ slyším od dalšího stánku z úst poněkud už nervózního distributora, který zároveň kouká na obrazovku a zároveň ťuká do smart telefonu. Tady na trhu se dohadují nejen prodeje, ale i budoucí koprodukce, prostě bují tu osobní kontakty, které jsou pro filmařský svět klíčové.

Stánek tu měla také známá německá prodejní firma The Match Factory. Jde o firmu se sídlem v mediální metropoli Německa Kolíně nad Rýnem, založenou roku 2006, která nakupuje z různých zemí kvalitní umělecké filmy a prodává je dál se ziskem distributorům. Má i několik filmů v oficiálních sekcích festivalu jako např. soutěžní film Na cestě nebo vítězný film Berlinale Med (Zlatý medvěd). The Match Factory je meziprodejce (sales agent). Firma nakupuje od producentů  práva k filmům na uvedení v kinech, DVD, v televizi, v letadlech a tato práva dále prodává mezinárodním distributorům. Jde o zásadní věc. Např. pro Hřebejkovu Kawasakiho růži, uvedenou v druhé nejdůležitější oficiální sekci festivalu Panorama, bude nyní nejdůležitější, zda si producent Rudolf Biermann vybere vhodného distributora pro každé teritorium, kde chce film uvést.

The Match Factory prodávala v roce 2006 práva k vítěznému filmu Berlinale 2006 Grbavica v režii bosenské režisérky Jasmily Žbaničové (svůj další film měla Žbaničová v soutěžním programu i letos). Licence na film tehdy firma prodala distributorům v deseti zemích, po vítězství na festivalu jich přibylo dalších třicet. Každá festivalová cena znamená velkou šanci pro film, zejména pro film s nízkým rozpočtem a z málo známé země. Firma má ke každému filmu reklamní materiály a portfolia. K dispozici jsou i trailery z filmů. Jde o to, ukázat prodávaný film co nejvíce „správným“ lidem, tedy televizním nákupčím,  distributorům a ředitelům festivalů. U stánku se pracuje paralelně - vedou se najednou dva akviziční rozhovory například s belgickým a rumunským producentem, zatímco švýcarský distributor sleduje film na obrazovce a další má zrovna jednání s šéfem firmy Michaelem Weberem. Ten kacířsky tvrdí, že nabídka amerických nezávislých producentů je podobná tomu, co jeho  firma najde v Maďarsku nebo Polsku – to je šance pro postkomunistické země!  Hlavní odbytové teritorium je pro The Match Factory Francie, Itálie, Španělsko a Japonsko.  „Tam je nejvíc diváků pro to, čemu říkáme filmové umění,“ říká Weber. The Match Factory dobře prodala během festivalu například dánský soutěžní film Submarino, o kterém píšu výše. Obchody se uzavírají nejen u stánku, ale i v kuloárech Evropského filmového trhu nebo na večírcích.

V mnohých evropských zemích musí být film podporován státem. Proto nezávislí filmaři v Americe obracejí oči k Evropě, kde vidí nové možnosti, zejména v oblasti podpor (soft money). Šéf filmové společnosti Senator Film z Kolína nad Rýnem Ulf Isreal na Evropském filmovém trhu vysvětlil, že tento trend je pro Evropu výhodný: „Není to tak, že bychom americkým studiím říkali, pojďte sem a tady dostanete peníze za nic. Ne, my přebíráme kontrolu nad vývojem projektů a produkcí a to je v případě anglicky mluvených filmů velmi důležité.“ Festival v Berlíně nasvědčuje, že dochází k nové fázi evropsko-amerických filmových vztahů. Američtí nákupčí budou hledat víc v Evropě a šéfové evropských studií se budou podstatně víc starat o odbyt v Americe. Například evropská distribuční společnost Wild Bunch v Berlíně prezentovala poslední verzi scénáře o mexickém revolucionáři Pancho Villovi, který má slavný srbský režisér Emir Kusturica natáčet s americkou superstar Johnnym Deppem.

Berlinale 2010 – světem  filmu za jedenáct dní Berlinale 2010 – světem  filmu za jedenáct dní

Slovensko na vzestupu

Slovensko se v Berlíně dočkalo mnohem vyšší publicity než v předchozích letech, zrovna tak jako třeba Česko, Slovinsko nebo Maďarsko. Bylo to dáno celkově větším zájmem o střední a východní Evropu. Český film v hlavní mimosoutěžní sekci Panorama, Hřebejkova Kawasakiho růže, byla vyrobena v produkci slovenského producenta Rudolfa Biermanna. Biermann  začne v půli března točit film v režii Tomáše Bařiny podle knihy Michala Viewegha Román pro muže. O dalších perspektivách Hřebejkova filmu Biermann říká:  „Pracujeme na predaji filmu prioritne do USA a keďže máme odtiaľ viacero ponúk, zatiaľ s ostatnými teritóriami čakáme, i keď záujem je obrovský. Pre nás je teraz najdôležitejšie, aby film distribuoval v každom teritóriu ten najlepší distribútor.“

Biermann v Berlíně ohlásil přípravu dalšího filmu v režii Jana Hřebejka s názvem Nevinnost. Zahraje si v něm  Aňa Geislerová a začne se natáčet v létě.  Americkým distributorem Nevinnosti bude jako v případě Kawasakiho růže společnost Menemsha Films. Šéf Menemshy Neil A. Friedman říká: „Rád bych, aby Kawasakiho růže proběhla v USA tak úspěšně jako Kolja.“ Na podzim plánuje Biermann  natáčení nového slovenského filmu v režii Martina Šulíka. V Berlíně Biermann hovořil se zástupci distribuční společnosti Celluloid Dreams, která by Šulíkův film měla zastupovat. Jak je vidět, film má pro producenta opravdu dlouhý život. V Berlíně dostala Kawasakiho růže dvě nestatutární ceny – cenu ekumenické poroty a Mezinárodní asociace artových kin CICAE.

Další slovenský producent Patrik Pašš z firmy Trigon Production v Berlíně hledal koprodukční partnery pro své projekty. Trigon připravuje filmy Nickyho rodina v režii Mateje Mináče, což je volné pokračování Mináčova filmu Nicholas Winton – síla lidskosti o záchraně 669 slovenských a českých dětí v době nacismu. Dále Trigon plánuje natáčení  Anglické rapsodie, opět v Mináčově režii, filmu Rozestavaný dom v režii Miloslava Luthera a filmu Mesto Otol, což je projekt Laury Sivákové-Paššové. „Hledáme nyní koproducenty z Velké Británie, Polska, Německa a Ruska, v Berlíně jsme měli 70% úspěšnost. Zájem je tu hlavně o dokumentární seriály a filmy, které dokáží vzbudit emoce. Ekonomickou krizi jsme v oblasti nezávislé kinematografie v Berlíně nezaznamenali vůbec žádnou.“

 

Slovenský stánek na Evropském filmovém trhu Berlinale

Provoz slovenské části společného stánku čtyř středoevropských  zemí pod názvem Central European Cinema patří k zásadním projektům při prezentaci slovenské kinematografie, kterou organizuje Slovenský filmový ústav společně se Slovenskou asociací producentů v audiovizi. Finančně je tento projekt podpořen Ministerstvem kultury SR a SFÚ, náklady na přípravu a fungování berlínského stánku se pohybují kolem 15 000 Euro.

Ředitelka Národního kinematografického centra Slovenského filmového ústavu Alexandra Strelková očekává, že zájem o slovenské filmy ze strany filmových festivalů se ještě zvýší v průběhu roku, kdy budou nové premiéry. „V Berlíně jsme prezentovali nový katalog slovenských filmů, který je zajímavý jak pro zástupce mezinárodních filmových festivalů, tak jako informační zdroj pro agenty v oblasti mezinárodního prodeje, distribuce a pro producenty ze zahraničí.“  Jeden z projektů, který byl zařazen do výběru koprodukčního trhu Berlinale byl i druhý film Miry Fornay Môj pes, killer. První film Miry Fornay Líštičky běžel v Berlíně na Evropském filmovém trhu.

V rámci Slovenského institutu byl uveden také dokumentární film Vladimíra Štrice Hostia-Hauerland a scenáristického workshopu ScriptEast se zúčastnila také slovenská scenáristka Zuzana Belková. Díky podpoře Audiovizuálního fondu bude Slovenský filmový ústav podle Strelkové organizovat do budoucna více akcí a prezentačních fór, protože bude vznikat i více slovenských filmů a slovensko-českých koprodukcí. „V rámci možností podpory Audiovizuálního fondu je reálný předpoklad, že se zvýší objem filmové tvorby na Slovensku, tedy bude prostor pro tvorbu většího množství kvalitních filmů, nejen hraných, ale i dokumentárních a animovaných, nejen celovečerních, ale i středometrážních a krátkých, které jsou zajímavé pro prezentaci doma a v zahraničí. Slovenský filmový ústav bude nadále flexibilně reagovat na nové možnosti prezentace podle počtu a charakteru nových filmů, bude informovat o možnostech, které pro filmové tvůrce  nabízejí zahraniční organizace, školící programy, vzdělávací workshopy, koprodukční fóra a festivaly. Díky tomu, že Audiovizuální fond poskytuje filmařům možnosti podpory i v této oblasti, věřím, že jich slovenští tvůrci budou využívat víc a častěji,“ uzavírá Strelková. 


Nejpomalejší film festivalu: Dvojí odliv, režie Sharon Lockhartová, produkce USA-Rakousko. Film byl uveden v sekci Mezinárodní fórum mladého filmu. Film sleduje statickou kamerou, postavenou na jedno místo, sběračku škeblí v ústí slaného řeky ve státě Maine v době mořského odlivu. Prvních 45 minut filmu je natočeno v mlze za ranního rozbřesku, na konci se mlha rozptyluje. Druhých 45 minut je natočeno ze stejného místa v době druhého odlivu za přicházejícího soumraku. Ve filmu je jen jedna postava. Práce sběračky je nesmírně pomalá. Ve filmu nejsou žádné jiné zvuky než mlaskání bahna a zpěv ptáků. Jednou zdáli zaštěká pes.

Nejrychlejší film festivalu: Malý velký voják, režie Ding Sheng, produkce Hongkong – Čína. Film byl uveden v sekci Panorama Special. Bojový film vypráví story řadového vojáka (Jackie Chan) a jeho generála (Wang Leehom) v době známé jako období válčících států (cca 475-221 před K.). Jde o vynikající bojový film.

Nejzajímavější film s homosexuální tematikou: Amfetamin, režie Scud, produkce Hongkong, Čína. Mladý heterosexuální plavčík jménem Kafka, Číňan s odbarvenými vlasy  provozuje bojová umění a  zamiluje se do finančního manažera Daniela z Austrálie.  Berou spolu drogu osamělých lidí – amfetamin. Film o sexu, drogách a fatální lásce.


autor Radovan Holub 24.2.2010
Meno:
ODOSLAŤ
:)
0 z 10
0 z 10
FILMOVÉ PREMIÉRY
7.10 |
hodnotenie 6/10
7.10 |
hodnotenie 7/10
7.10 |
hodnotenie 6/10
7.10 |
hodnotenie 6/10
7.10 |
hodnotenie 7/10
14.10 |
hodnotenie 8/10
14.10 |
hodnotenie 6/10
14.10 |
21.10 |
NAJČÍTANEŠIE
|NIE JE ČAS ZOMRIEŤ
4
hodnotenie 7/10
|VENOM 2: CARNAGE PRICHÁDZA
5
hodnotenie 6/10
|SQUID GAME
2
hodnotenie 8/10
|SPRÁVA
0
hodnotenie 7/10
|GUNDA
0
hodnotenie 9/10
|KAŽDÁ MINÚTA ŽIVOTA
0
hodnotenie 7/10
|FESTIVAL PÁNA RIFKINA
0
hodnotenie 7/10
|PREDTUCHY
0
hodnotenie 6/10
|SCÉNY Z MANŽELSKÉHO ŽIVOTA
0
hodnotenie 8/10
|REKONŠTRUKCIA OKUPÁCIE
0
hodnotenie 7/10
FILMOVÉ NOVINKY
REBRÍČEK SK
01 |
návšt. 20018
02 |
návšt. 5819
03 |
návšt. 4263
04 |
návšt. 2948
05 |
návšt. 2226
06 |
návšt. 1414
07 |
návšt. 1090
08 |
návšt. 1113
09 |
návšt. 589
10 |
návšt. 616
REBRÍČEK US
01 |
$55,2 mil.
02 |
$31,8 mil.
03 |
$10,1 mil.
04 |
$4,3 mil.
05 |
$1,4 mil.
06 |
$1,2 mil.
07 |
$1,0 mil.
08 |
$1,0 mil.
09 |
$0,710 mil.
10 |
$0,387 mil.
SOCIÁLNE SIETE
KOMENTÁRE
Kinema.sk - filmy, seriály

sector logo
network
ISSN 1336-4197. Všetky práva vyhradené. (c) 2021 SECTOR Online Entertainment / sector@sector.sk