Svět podle Muchy |
Alfons Mucha, autor secesních plakátů, užitého umění a obrazů, včetně monumentální Slovanské epopeje, se proslavil už na přelomu 19. a 20. století… Tak proč mu teď, v století jednadvacátém, známý americký streetartový umělec Mear One namaloval desetimetrový portrét na fasádu domu v Los Angeles? Proč se k jeho odkazu hrdě hlásí japonský ilustrátor Yoshitaka Amano a další současní autoři fenoménu jménem manga? Nový, a v mnohém překvapivě aktuální, pohled na život Alfonse Muchy nabídne svěží dokumentární film režiséra Romana Vávry nazvaný Svět podle Muchy. Premiéru v kinech bude mít 30. 4. letošního roku a oslaví tak 160. výročí Muchova narození.
Svět podle Muchy je nejkomplexnějším filmem, jaký za posledních 20 let o jednom z nejznámějších českých malířů vznikl. „Náš film představí život Alfonse Muchy, odhalí vývoj tvůrčího rozporu slávy a vlastní touhy,“ shrnuje producent Ondřej Beránek. Tvůrci vycházeli především z exkluzivní a doposud nepublikované korespondence, deníků a autobiografie. „Jde o stylizovaný film s hranými prvky dokumentárního charakteru, kombinovaný s čistým dokumentem a animacemi, podpořený současným užitím filmových výrazových prostředků,“ upřesňuje režisér Roman Vávra. Natáčelo se na jaře a v létě 2019 v České republice (například v bytě na Hradčanském náměstí v Praze, kde dlouhá léta žil Alfonsův syn Jiří Mucha), v Paříži, Japonsku a v USA.
Muchův věhlas se zrodil takřka přes noc díky spolupráci s hereckou hvězdou Sarah Bernhardt, malíř se ovšem na vrcholu úspěchu rozhodl opustit Paříž, aby pro svůj národ doma realizoval Slovanskou epopej. Jeho dílo dodnes inspiruje tvůrce po celém světě. „K vyprávění příběhu nám posloužily Alfonsovy vzpomínky, které ke konci života sepisoval na malé lístečky a které kvůli jeho úmrtí, ale i následným dějinným turbulencím nikdy nebyly publikovány. Na podnět ženy Marie je začal s odstupem téměř dvaceti let zpracovávat jejich syn a spisovatel Jiří Mucha. Osa vyprávění leží na jakémsi vnitřním dialogu Jiřího s otcem při tvůrčím procesu nad otcovou biografií obrazově doprovázenou prací na knize i všedními situacemi v Jiřího domácnosti, včetně evokování bujarých večírků (vzdáleně připomínajících věhlasné Alfonsovy salóny ve Francii a Americe) a v hledání role žen v životě otce i syna, jejich celoživotní inspirace,“ dodává režisér Roman Vávra.
