Nový dvojdielny televízny film s Mariánom Labudom ml. v hlavnej úlohe

Dvoudílný historický film se věnuje nejdramatičtějšímu období ze života Emanuela Moravce - vlastence, který se stal symbolem české kolaborace s nacisty. Prostřednictvím této postavy divák poznává politické dění v naší zemi a zároveň z historického odstupu sleduje proměnu člověka prosazujícího ideály T. G. Masaryka a bojujícího za svou vlast v „zrádce národa“.

„Jak bychom se na jeho místě zachovali my sami? Prostřednictvím této postavy poznáváme politické dění v naší zemi v letech nacistické okupace očima důležitého aktéra s dramatickým osudem. Sledovat z historického odstupu proměnu zásadového idealisty v „zrádce národa“ je fascinující,“ říká režisér Biser A. Arichtev.

Plukovník Emanuel Moravec (1893–1945) je jednou z nejrozporuplnějších osobností moderních domácích dějin. Coby horlivý vlastenec bojoval v československých legiích. Pozornost si získal jako přední český politik a voják z povolání, teoretik válečnictví, ceněný publicista a v období nacistické okupace jako ministr protektorátní vlády.

V hlavní roli se objeví slovenský herec Marián Labuda ml., který i fyzicky odpovídá svému historickému předobrazu - Emanuelovi Moravcovi. I další postavy ve filmu si zahráli známí herci: partu hrdinova morálně neústupného přítele z legií se ujal Ondřej Vetchý, roli jeho kamaráda, redaktora Lidových novin, si zahrál Ondřej Malý a náročnou roli Moravcovy mladičké milenky Jolany autoři svěřili talentované Daně Droppové. 

Televizní film vznikl podle námětu a scénáře zkušené autorské dvojice Lucie a Josefa Konášových, režisérem je Biser A. Arichtev. Projekt vznikl v koprodukci České televize a společnosti Rolling Media. Producentem je Vítězslav Jandák ml. – syn populárního herce Vítězslava Jandáka st., který si ve snímku zahrál menší roli.

Rozhovor s Mariánom Labudom ml.: Film je třeba vidět i ze vzdělávacích důvodů

Kolik jste toho musel nastudovat o Emanuelu Moravcovi?

Přiznám se, že před natáčením jsem o Moravcovi nic nevěděl. Producent mi ale poslal několik dokumentů a knih, které jsem po večerech sledoval a studoval.

Jaké jeho rysy pro Vás byly podstatné při jeho ztvárnění?

Pro mě nebyly podstatné, ale když jsem viděl fotografie Emanuela Moravce, až jsem se lekl, jak jsme si fyzicky podobní. On byl ale vyšší, což produkce řešila tím, že mi dala speciální obuv, a nebo jsem stál na podstavci, abych působil vyšším dojmem. Režisér mi také často říkal: „Nejsi hodnej“, protože já jsem v soukromí velký dobrák a Moravec byl zásadový, přísný voják a tak i přistupoval ke své rodině.

Lze říct, co Vám na jeho osudu přijde nejzajímavější?

Rozhodně nejzajímavější je jeho přerod z legionáře na kolaboranta. Sám nevím, jak bych se zachoval, kdybych přišel o práci a Němci by mi nabídli spolupráci. Ale jedno vím určitě. Nikdy v životě bych neposlal vlastního syna bojovat za fašistické Německo. Tím ho vlastně odsoudit na jistou smrt. S tím se s Moravcem nikdy neztotožním. Pro mě je rodina na prvním místě, u Moravce byla jeho prioritou oddanost k německé říši.

Emanuel Moravec není první historická osobnost, kterou hrajete. Je to pro herce jiné, než když hraje někoho, kdo skutečně žil?

Zdá se, že kontroverzní postavy našich dějin jsou mi v poslední době souzené. U těchto rolí je nejlepší příležitost popasovat se s hereckými prostředky. Člověk se může jen domnívat, jak by reagoval Moravec v jistých situacích, ale herec tam vždy musí nechat i kus sebe. Když je postava napsaná a vymyšlená autorem a řídíte se pokyny režiséra, tak cesta k výsledku může být snadnější.

Pomáhá Vám ta kontroverznost, jak už tomu bylo u Moravce i u Tisa, kterého jste hrál na Slovensku?

Hodně záleží na scénáři, dramaturgii, samozřejmě i režisér musí být silná osobnost. Všechny herecké prostředky se hůře hledají u kontroverzních postav, což je ale pro herce motivující.

Jak se Vám natáčelo v českém prostředí?

Už při nabídce na ztvárnění této postavy se mi zježily na hlavě všechny vlasy, které ani nemám. Představa, že budu hrát v češtině a v němčině s takovými hereckými esy, jako jsou Preiss, Vetchý nebo Kňažko mě úplně odrovnala. Když jsem přijel do Prahy a potkal jsem se s režisérem, s kterým jsem se vůbec neznal, moje očekávání začala nabírat konkrétní kontury. Vtipná situace nastala hned po mém příchodu na Kavčí hory. Nestihl jsem autobus po výstupu z metra, a tak jsem musel utíkat, abych nepřišel pozdě. Měl jsem oblečenou úplně novou bundu, a když jsem si ji svlékl, košili jsem měl plnou chuchvalců. Režisér, kterého jsem vůbec neznal, hned zakřičel, aby mi přinesli kartáč a při kartáčování mé košile mi vykládal o charakteru postavy. Cítil jsem se hrozně trapně, ale bylo to vtipné a sympatické zároveň. S Biserem jsme se spřátelili.

V čem je Anatomie zrady jako film důležitá?

Kromě toho, že film má výborný scénář, fantastickou dobovou výpravu a kvalitní herecké obsazení i s německým zastoupením, film je třeba vidět i ze vzdělávacích důvodů.

Zdroj: Českátelevize