KARLÍK VS. HLEDÁNÍ ZEMĚ NEZEMĚ

KARLÍK VS. HLEDÁNÍ ZEMĚ NEZEMĚ

článok



Možná si říkáte, co mají Karlík a továrna na čokoládu a Hledání Země Nezemě společného krom ústřední dvojice Johhny Depp a Freddie Highmore. Musím říct, že pokud jste na nic nepřišli, je to naprosto správně, protože i když jsou tyhle filmy vystavěny naprosto stejně, tvůrci s nimi a hlavně s diváky a jejich emocemi pracují úplně jinak. Jak? Pojďme se podívat na Karlíka a továrnu na čokoládu a Hledání Země Nezemě blíž…

FILM: Vlastně ještě něco mají tyto dva filmy společného, a to to, že jak Hledání Země Nezemě, tak i Karlík a továrna na čokoládu měly předlohu, v případě Karlíka slavnou dětskou knížku Roalda Dahla, která byla již jednou zfilmována v roce 1971 a hlavní roli si tenkrát ve filmu Willy Wonka a jeho čokoládovna zahrál slavný Gene Wilder, Hledání Země Nezemě je biografií J.M.Barrieho, který se hlavně proslavil divadelní hrou a následně i knížkou Peter Pan, který byl zfilmován opravdu nesčetněkrát, ať již se jedná o úplně první němou verzi z první poloviny minulého století (1924), nebo o klasický Disneyho snímek z druhé poloviny minulého století (1954), jenž se dočkal i svého videopokračování Návrat do Země Nezemě.

Zprvu se zmíním o jednotlivých tvůrcích a o tom, jak uchopili předlohu (ať již divadelní, kterou se inspirovali, nebo knižní) po svém, protože sice Burtonův film nese název Karlík a továrna na čokoládu, ale opět stejně jako ve verzi ze 71. je lépe prokreslena postava pana Wonky, kdy je oproti knize přidán úplně nový závěr, nechybí ani nově flashbacky do Wonkova dětství, jedna uvítací písnička oslavující Willyho Wonku při příchodu do továrny a drobná změna v případě jedné postavy Miky Telekuka, který není až tak moc televizní, jako spíše videoherní maniak. Hledání Země Nezemě je na tom poněkud hůř se skutečností, ale obranou mu může být to, že se jedná o příběh „,inspirovaný“, nikoli „dle skutečných událostí“. Pravý J.M.Barrie rozhodně neměl tak dětskou tvář jako jeho představitel Johhny Depp, navíc nosil nehezký knírek a vyprávělo se o něm, že to byl  pedofil, který nejevil vůbec zájem o svou ženu a ta se také s ním kvůli tomu rozešla, ale tohle je nutné hollywoodské přikrášlení, které je po chuti akademikům a není se divit nominaci na 7 Oscarů. Horší je to ovšem s rodinou Daviesových, kdy režisér Země Nezemě nechal nemilosrdně odpravit manžela a Sylvii obdařil smrtelnou chorobou, aby závěr byl patřičně dramatický a podle předem jasného vzorce na dojetí diváků a hlavně v tomto případě divaček. To, že dětí bylo v rodině Daviesových 5, nikoliv však 4, jak se snaží namluvit film, nechám už stranou, protože jedno dítě sem, jedno dítě tam, na tom až zase tak nesejde.

Karlík vs. Hledání země nezemě Karlík vs. Hledání země nezemě

A teď již k tomu, kterak Tim Burton a Marc Forster s jednotlivými fantazijními světy pracují. Karlík a továrna na čokoládu bývá často kritizován za to, že se jedná o neskutečně kýčovité a přeslazené dílo, naopak o Hledání Země Nezemě se tvrdí, že ten snímek je klišovitý až hanba, s čímž nesouhlasím – ani s jedním. Burtonův film nemá s kýčem co dělat, naopak je jeho silnou kritikou, kdy u každé výpravnější scény, u které hrozí sklouznutí do kýče, je její zakončení drsně cynické a zle černohumorné, naopak Forster natočil v případě Hledání Země Nezemě film tak mistrně kýčovitý, že mu to s klidem odpustíte a ještě mu budete vděční, protože jeho umná práce s klišé je tak zjevná, že on sám si toho musí být vědom a vždy každou scénu zažene do neskutečné, ovšem neskutečně působivého a dojímavého i jímavého kýče. Pokud Forster vypráví příběh o inspiraci, o tom, že člověk nemá rychle dospět, je naprosto normální, že většina jeho postav je brána poměrně černobílou optikou, což mu ale nelze mít vzhledem k tématu snímku za zlé, a to samé platí i u Burtona, kdy sice jednotlivé děti jsou jen letmo nahozené typy, aby byl zde jasný edukativní charakter, jenže pořád se jedná o menší moralitku než v případě Dahlovy knížky. A v tomto srovnání a ospravedlnění toho, co bývá na obou snímcích nejvíce kritizováno,  musím zajít ještě dál -  Hledání Země Nezemě je, jak jsem již zmínil, nahlíženo dětskou, černobílou optikou, která nezná žádný problematický vztahový svět, takže Forsterův snímek působí asketicky, naopak Burtonův film, ač to je téměř nepostřehnutelné, je v podstatě mládeži nevhodný, protože obsahuje několik sexuálních symbolů, které jsou poměrně pobuřující a co se týče karikatury snobských lidiček, zašel zde nejdál. Důkazem může být scéna, kdy malý Karlík kouká velice smutně na továrnu, kolem jdou dva nafrnění homosexuálové se psy a následuje velice detailní záběr na továrnu, ale nikoli plošný, který by vypadal jako vagína, pouze na komín, předznamenávající falický symbol, a tak bych mohl dál pokračovat, ale vzhledem k tomu, že tento článek čtou i možná menší děti pod 10 let, nemohu jinak a doporučit čtení po desáté hodině a možné otázky v diskuzi.

U obou filmů je velice důležitá výprava, která je u Karlíka velice rozmáchlá, naopak v případě Hledání Země Nezemě odpovídá tomu, jak je na celý snímek nahlíženo, tjst. vše odpovídá dětské prosté fantazii, kdy je vše racionální a do toho vstupují  nadpřirozené bytosti, jedná se tedy o zjevný kýč, který má základy v racionálnu, naopak Karlík a továrna na čokoládu je spíše nesmyslnou freskou, kde smysl nedává vůbec, ale zhola vůbec nic, vyhýbá se zde kýči vždy těšně předtím, než by mohlo k němu dojít. Aby nedošlo k mýlce, nesrovnávám výpravu u obou filmů, pouze popisuji, jak s ní jednotliví tvůrci pracují. V Karlíkovi jsou temnější odstíny, celá první část je docela depresivní a pomůže dětem pomocí zmařených nadějí  dospět mnohem víc než celá Země Nezemě, kdy je prezentován rychlokurs dospívání, jenže podáván infantilně, nevěrohodně a askeze zde pobouzí k scestným myšlenkám, což by se v případě tohoto filmu stávat nemělo. Forster se této největší problematiky nevyvaroval, Burton to vyřešil pomocí skrytých a chytrých symbolů. Burton naopak evidentně předpokládal, že po vstupu do čokoládovny, kdy se diváci nabaží všech těch krás a opulentní výpravou, roztodivnými kostýmy a nesmyslnými výmysly, bude děj mechanický a schématický stejně jako v knize. Jenže Burton o tom dá divákovi dopředu vědět pomocí úvodních titulků, kdy se strojově pohybuje jedna čokoláda za další v pásové výrobě, až ji naruší iracionální a naprosto nelogické prvky malých padáčků a hlavně ruky vkládající Zlatý kupón. 
 
Forster i Burton vzdávají hold ve svých filmech jiným filmařům, od nichž s nejvíce vypůjčili, jmenovitě se Forster sklání před Spielbergem obsazením Dustina Hoffmana, který si zahrál ve filmu „věčného hollywoodského dítěte“ Hook postavu koho jiného než Hooka (paradoxem je, že Spielbergův film je o mnohé dospělejší a fantazie je zde kouzelnější, i když Steven méně prakticky pracuje s emocemi diváků a dávkováním). Burton necituje filmaře jako Kubrick a Hitchcock, ani se nesnaží o parodii, dokonce nemohu mluvit ani o pastiši, nejsprávnějším výrazem je tak Burtonovo oblíbené slůvko „znovuuchopení“, kdy můžete žasnout nad scénou s opicemi a monolitem, který je nahrazen Wonkovou čokoládou, a sprchovou scénou z Psycha, do které se dostane chudák kluk Miky Telekuk. Burton si bere hodně z psychedelických filmů z 80. let, hlavně z 2001: Vesmírné odysey, naopak Forster se podáním dostává až k čistotě klasické verze z roku 1924 od Herberta Brenona, jenom ji dává lidskou, tedy přesněji lidštější tvář. Forster neobratně říká, že vše je hezké, pokud se člověk uchýlí do své fantazie, Burton s Karlíkem naopak zachází jako s „campem“, kdy se za zjevné béčkové a záměrně laciné scény ala klasická Moucha z 50. let nestydí.

U obou filmů je velice důležitá, vlastně bych řekl že úplně nejdůležitější hudba, kdy se správným dávkováním dociluje těch zrovna filmařem požadovaných emocí – v případě Karlíka a továrny na čokoládu hudbu složil kdo jiný než dvorní Burtonův skladatel Danny Elfman, Forsterovi posloužil pro jeho „dojmologické“ účely Jan A.P.Kaczmark. V mini-hodnoceních od jednotlivých redaktorů jsem si v případě Karlíka stěžoval na to, že hudba nedosahuje na legendární Nightmare before Christmas a ani na Corpse Bride, dokonce jsem se zmínil, že vědouc toho, že je Burtonovo podání věrnější duchu předlohy Roalda Dahla, nemohl jsme se zbavit očekávání, že Willy najednou začne zpívat stejně jako Gene Wilder ve verzi ze ´71. Pravdou je, že skladby Elfmana jsou neskutečně návykové a velice dobře se pobrukují, navíc co skladba, to zrovna konkrétní parodie jistého hudebního stylu či rovnou v některých případech kapely (Queen, Ledd Zeppelin, Beatles), kdy se dá jen obdivovat Elfmana s Burtonem za to, jak ladně mezi tím vším přecházejí a nikdy nespadají zrovna do nechutného kýče. Kaczmarkova hudba je obdobně emotivní jako třeba v případě Velké ryby Tima Burtona (nesložil ji sice pro ten film, ale to srovnání se zrovna hodí), slouží účelům daným tvůrcem, tedy na její adresu nemohu říct nic špatného, když funguje přesně tak, jak má, ač nenabízí ani o chloupek víc.

Nakonec hodnocení/porovnávaní filmů zbývá zmínit pouze již jen herce, kdy jsem již v menších hodnocení Karlíka dal najevo, že se Deppovi s Highmorem spolupracovalo v Továrně na čokoládu mnohem lépe a že Freddie opravdu vyjadřuje tu dětskou nevinnost a čistotu, velké plus je u něj navíc to, že ve věku 13 let vypadá tak maximálně na 8, což se zrovna na oba filmy hodí naprosto skvěle. Spoustu lidí přede mnou již pělo chválu na adresu Deppa, já se k nim samozřejmě připojím, jenom k neustálé poznámce, že Johhny hraje neuvěřitelně rozdílné role, bych podotkl následující: nehraje rozdílné role, ale dva typy rolí, kdy buď ztvárňuje narcistního matrosexuála se zálibou v převlecích (Než se setmí, Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly, Dona Juana apod. ), nebo zženštilého pošuka (to je případ Hledání Země Nezemě, Karlíka a továrny na čokoládu, ale také i Mrtvého muže, Střihorukého Edwarda nebo Eda Wooda). Ale důvod, proč oba filmy fungují tak skvěle a působí věrohodně i při těch nejabsurdnějších scénách, je skvostné obsazení kvalitními herci ve vedlejších rolích, u Burtona je to jeho pocta starým hororovým klasikám studia Hammer (kterou si vystřihl již v Ospalé díře), kdy se zde opět objeví Christopher Lee v nádherně maniakální roli, Hledání Země Nezemě je zastoupeno taktéž silnou hereckou osobností, která má úžasný smysl pro načasování a černý humor, Dustinem Hoffmanem. Dobrou oporou jsou i ženské kolegyně, Kate Winsletová je od Jacksonových Nebeských stvoření čím dál tím lepší a konkuruje i opravdu hvězdným hercům jako Depp a Hoffman, Helena-Bonham Carterová je překvapivě uvěřitelná v roli milující maminky, ať už za to může její rodičovství spolu s Burtonem, nebo to, že je opravdu dobrá herečka a Klub rváčů či Planeta opic byla jen kvalitně uhranou pózou drsňačky. Největší zásluhu ale mají na všem velice dobře vybraní herci, z nichž si každý zaslouží pochvalu, protože ani ti, kterým je věnováno nejméně času, se neztrácí.  

Karlík vs. Hledání země nezemě Karlík vs. Hledání země nezemě Karlík vs. Hledání země nezemě

Účelem tohoto textu nebylo přesně určit, který z obou výše zmíněných filmů je prostě lepší a hotovo, ale spíše se podívat na to, co je oběma filmům docela neprávem vytýkáno a s jakou optikou pracují jejich tvůrci. Pokud chcete klasickou recenzi, budete si bohužel muset kliknout na vyhledávaní a najít si Karlíka a Hledání Zemi Nezemi zvlášť, protože v tomhle Vám neposloužím. Za sebe mohu jenom dodat, že i moje cynické a okoralé srdce u Hledání Země Nezemě zjihlo, i když jsem na konci nebrečel a řadím se tak k té menšinové populaci, naopak u „nejnovějšího“ Tima Burtona jsem byl nadšením bez sebe, kolik jeho motivů a odkazů na snímky jím natočené se v Karlíkovi objeví, mj. Wonka držící při otevření továrny nůžky a cituje tak Střihorukého Edwarda, nechybí ani zubní pasta „Smile“, ze které by měl Joker z Burtonova Batmana dozajista radost, dokonce jsou zde i Vánoce, Halloween a další ingredience pro „nejburtonovštější film, který mistr kdy natočil“. Soudy o tom, které snímek, jestli Hledání Země Nezemě nebo Karlíka a továrnu na čokoládu, je lepší, nechám jen a jen na Vás, oběma uděluji maximální hodnocení s tím, že u mě vyhrává z výše zmíněného malého plus (askeze vs. sexualita, vnímání reality a pracování s divákovým očekáváním) právě Karlík.


DVD: Jak jsem se zmínil již v DVD Novinkách, Karlík a továrna na čokoládu vychází v luxusní dvoudiskové edici za velice příznivou cenu  a navíc ve velice pěkném, skoro holografickém balení. Naopak Hledání Země Nezemě se tváří, že přináší velkou nálož bonusových materiálů, ale krom několika zábavných sekvencí má velice málo informací a na oscarový titul je poněkud podvyživena, přičemž by stačil jenom dokument o J.M.Barriem či o hudbě filmu a titul by šel jistě na dračku i po bonusové stránce.

Ale nebudu skrývat ani své mírné zklamání z Karlíka a továrny na čokoládu, protože se přiznám, že Burtonovu Planetu opic považuji za jeden z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší dvoudisk s pořádnou náloží bonusových materiálů, od komentáře po izolovanou hudební stopu, informace o hercích a tvůrcích, výbavy pro počítače, detailní dokumenty přesahující dvě hodiny, záběry z více úhlů kamery, mohutné galerie plné črtů a fotek, nepoužité scény a i propagace v podobě videoklipu, upoutávek a podobných nicotností patřících k standardní výbavě každého lepšího disku.

Ale vzhledem k ceně budu na Karlíka po bonusové stránce aplikovat stejné kritéria jako u Velké ryby, která měla taktéž asi hodinu a půl dokumentů, menší hru a zajímavé skryté bonusy. Smutná je absence komentáře u Karlíka a továrny na čokoládu, ovšem na druhou stranu jsem rád, že vychází s tolika bonusovými materiály, protože do poslední chvíle dle oznámení to vypadalo, že se k nám dostane pouze jednodisk s devítiminutovým dokumentem o výcviku veverek.    

Karlík a Země Nezemě má stejné klady a zápory po technické stránce disku, protože obraz se zdá docela vyměklý, při nižším jasu jsou znatelné zrna na velkých plochách a interiérové scény mají nízkou paletu barev, i když černá je zde excelentní a nic v ní nesplývá a ani se v ní nic neztrácí. Naopak scény plné fantazie září barvami a paleta je naprosto dokonalá a bezchybná, za to je nutné tvůrce náležitě ocenit a pochválit. Karlík i Země Nezemě, co se zvukové stránky filmů týče, má český dabing stejně jako originál v Dolby Digital 5.1, Karlíkovi je nutné přičíst body navíc za skvěle znělý prostor, perfektní rozmixování všeho do prostoru, do nejmenšího detailu propracované zvukové efekty, dobře srozumitelné dialogy a hlavně hřmotnou hudbu Dannyho Elfmana. A to samé platí i na Hledání Země Nezemě, jenom ta prostorovost je poněkud nevýraznější a některé scény jsou jaksi divně rozmixovány.

Pokud v bonusech u Hledání Země Nezemě čekáte nějaké zajímavé informace, osvětlení pozadí příběhu o Peteru Panovi či snad dokument o životě samotného J.M.Barrieho, jděte raději spát, abyste se probudili o den starší a zbytečně nefantazírovali. Tento cenami ověnčený titul by se měl za svou výbavu stydět, protože místo výše zmíněného nabízí pouze 16-ti minutový film o filmu, který kvalitně mapuje hereckou dráhu jednotlivých aktéru, velkou nálož oslavných řečí ze 6-ti minutových záběrů z premiér, velice zábavné a snad na celé bonusové sestavě nejlepší nepodařené scény plné inteligentního vtipkování a vtipných slovních bonmotů Johhnyho Deppa („K psaní potřebuješ deník, kavalec, 15 prostitutek a chlupaté zvířátko.“), vystřižené scény v jednom bloku, které nenabízejí nic zajímavého, a kratičký tří minutový dokument o vizuálních efektech, jichž bylo ve filmu překvapivě přes 80.

Karlík a továrna na čokoládu má hlavní problém v tom, že v bonusech opomíjí film z roku 1971, jinak se ohlíží na všechno, co by Vás mohlo s výrobou filmu zajímat. Na prvním disku se mezi bonusovým materiálem ukrývá plnohodnotná upoutávka, kterou jste byli bombardováni skoro na všech discích od Warnerů (s čím přijdou dál, s Harry Potterem, nebo s King Kongem?), no a kratičký spot na soundtrack. Tyto bonusy jako jediné nemají české titulky, což může být jedno, protože je ani nepotřebují. Druhý disk je pak již cela lokalizován a dělí se na „Aktivity“ a „Bonusové materiály“, což jsou poněkud zajímavě přeložené „Dokumenty“, ale invenci se meze nekladou. Pro dospělé musím ještě podotknout, že Karlík nedopadl jako Harry Potter a u bonusů se zabaví i dospělí, takže s velkou chutí na ně! 

Karlík vs. Hledání země nezemě Karlík vs. Hledání země nezemě Karlík vs. Hledání země nezemě

Celým průvodcem disku bude v bílém oblečený Umpa-Lumpa (vypadá jak spermie, ale to nechme bokem, děti si toho nevšimnou a dospělé to pobaví), který nejdříve „zasune“ (bez vedlejších konotací) disk do Wonkovy televize a poté nám dá na vybranou mezi „Aktivitami“ a „Bonusovým materiálem“. Začněme nejdřív pěkně od začátku, tudíž si vybereme Aktivity a pod nimi se skrývají vcelku zábavné hry, které mohou zabavit i dospělé. Sice se nám nedostalo karaoke videa s tanečkem a zpěvem Umpa-Lumpů, což by s opilými kamarády nebo v melancholické náladě byla docela zábava, ale pokud chcete tančit jako Umpa-Lumpa, je zde Taneček Umpa-Lumpů, kdy máte na vybranou buď se pomocí kroků naučit tančit jeden ze dvou jejich tanců, nebo si zahrát poměrně s přibývajícími koly obtížnou hru, kdy musíte mačkat šipku na svém dálkovém ovládači podle toho, kterým směrem se Umpa vydá. Zkažený oříšek  je další hra, jež má cvičit postřeh u dětí a pilovat ho u dospělých: padají oříšky, které jsou buď dobré (normální barva ořechu), nebo jsou naopak zkažené (zelená barva), vždy se dole objeví šipky a musíte dát tu správnou, u níž je napsané buď „dobrý“ či „zkažený“, ale šipky se vždy prohazují. Za vyhranou hru o třech kolech bez ztráty jedné veverky (nikdy jsem nemyslel, že tohle v životě napíšu :-)) nezískáváte vůbec nic. Což se nedá říct o další „multi-hře“ Hledej Zlatý kupón, kdy jako Karlík zkoušíte štěstí a na obrazovce šipkami hledáte dolary a poté i kupón v čokoládě, jako Miky musíte udat správný směr kamiónům v jejich cestě na propleteným silnicím, v podobě Augusta se prožíráte továrnou ke kupónu, jako Fialka žvýkáte pomocí šipek v časovém intervalu a s Verukou třídíte krabice. Odměnou je Vám po dohrání za všechny zkušební animace písně o Augostovi. Vynalézárna je pouze pro zábavu a můžete v ní míchat různé ingredience, které Vám vždy demonstruje Umpa-Luma, jenž po požití buď exploduje, rozpíná se a dělá další pro nejmenší děti zábavné věci.   

Jak jsem řekl, v „Bonusových materiálech“ je zástup těch nejrozličnějších dokumentů, u kterých není možnost si je přehrát všechny o celkové délce něco kolem jedné hodiny a čtvrt, pouze samostatně. Podíváte se mj. na to, že Burton sice nerad užívá triků, ale když už musí, tak je kombinuje s loutkami  a skutečnými věcmi. Navíc si znovu odzkoušel práci se skutečnými zvířaty od dob Batman se vrací, akorát tučňáky nahradily veverky, které je opravdu obtížné vycvičit, aby někoho nakoply do zadku, ale výsledek za to stojí. To vše
a další věci se dozvíte v devítiminutovém Útoku veverek. Úžasný pan Dahl je velkou oslavou tohoto literárního klasika, který za sebou má Matildu nebo Karlíka a továrnu na čokoládu, ale již se jaksi nerozebírá v tomto šestnáctiminutovém pořadu, že napsal scénář v 80. letech k jednomu hororu o muži, který se po nocích prohání na své motorce a znásilňuje a zabíjí své oběti (mj. kvalitní film s hustou atmosférou a překvapivou pointou). Dokument o Roaldu Dahlovi je bezesporu nejlepším materiálem na disku. Jak se stát Umpa-Lumpem je šesti minutový dokument o herci Deep Royovi, s kterým Burton spolupracoval již předtím na Planetě opic a Velké rybě, který ztvárňuje ve filmu všechny Umpa-Lumpy, dokument mj. o tom, co všechno se musel naučit a jak to bylo náročné, dokument záslužný tím, že obsahuje spoustu záběrů z příprav apod. K těmto „všeobecným dokumentům“ je přidělena ještě podsložka Jak se míchá, kde jsou tématicky zaměřené dokumenty o výpravě (Čokoládové sny), výběru herců, (Různé tváře, různé chutě), rozmanitých kostýmech (Čokoládový umělec), někdy schválně špatných tricích (Co se skrývá pod obalem) a hudební stránce díla, poněkud nelogicky nazvané Sladké zvuky (ne že by dokument o zvukových efektech u takového filmu nebyl zajímavý).

Nedá mi to se ještě nezmínit o menu, které je méně psychedelické, než jsem čekal, ale na druhou stranu svojí sterilitou je naprosto okouzlující, nemám k němu výtky a navíc je vtipně zpracováno, kdy se Umpa dívá na televizi a běží nám ukázky z dokumentu s hudebním podkresem jedné z písní, jenže orchestrálním z titulek. Velice milé je i to, že všechna menu jsou u Karlíka lokalizovaná do češtiny a to i v případě „Aktivit“, tudíž se děti mohou do zblbnutí vyřádit. Dospělé zase potěší nápaditost „Bonusového materiálu“, kdy po odchodu do „Jak se to míchá“ a následném příchodu Umpa-Lumpů přibylo a tančí na nějakou obskurní písničku a pořádají si malý večírek. Chytré, vtipné, nápadité a milé – stejně jako film samotný. 

Závěr: Závěr by se dal shrnout tentokrát do jedné věty, Karlík a továrna na čokoládu je povinná koupě (existuje vůbec někdo, komu se nelíbil?), zvlášť za tu cenu a v takovém provedení, v jakém je nabízen i v půjčovnách, a Hledání Země Nezemě je vůči filmu vyloženě průměrný disk, což zvlášť u tohoto titulu zamrzí, ale pokud Vám jde pouze a jenom o film, nemáte co řešit…  


FILM: 10-10/10
DVD: 10-6/10

 


autor Marek Slovák 23.11.2005
  • Kinema na návšteve v čokoládovni (19.08.2005 23:05:40)
  • Charlie a továreň na čokoládu (19.08.2005 0:56:49)
  • Svet Tima Burtona (18.08.2005 17:01:04)
  • Charlie a továreň na čokoládu (09.08.2005 22:51:37)
  • Meno:
    ODOSLAŤ
    :)

    Žáner: Fantasy/Dobrodružný
    Minutáż˝: 106 min
    Krajina: USA UK
    Rok výroby: 2005
    Homepage www

    Premiéra:
    Premiéra SK:
    0 z 10
    0 z 10
    FILMOVÉ PREMIÉRY
    22.9 |
    22.9 |
    hodnotenie 7/10
    22.9 |
    hodnotenie 7/10
    22.9 |
    hodnotenie 9/10
    22.9 |
    hodnotenie 8/10
    29.9 |
    29.9 |
    29.9 |
    hodnotenie 9/10
    6.10 |
    27.10 |
    3.11 |
    NAJČÍTANEŠIE
    |JAN ŽIŽKA
    0
    hodnotenie 6/10
    |TRITISÍC ROKOV TÚŽBY
    0
    hodnotenie 6/10
    |TURISTA TV SÉRIA
    0
    hodnotenie 8/10
    |JEDNA SEKUNDA
    0
    hodnotenie 8/10
    |PIARGY
    0
    hodnotenie 7/10
    |OBEŤ
    0
    hodnotenie 8/10
    |CHIARA
    0
    hodnotenie 7/10
    |NEBOJ SA, ZLATKO
    0
    hodnotenie 7/10
    |UNDER THE BANNER OF HEAVEN
    0
    hodnotenie 6/10
    |SLOBODNÍ
    0
    hodnotenie 6/10
    FILMOVÉ NOVINKY
    REBRÍČEK SK
    01 |
    návšt. 14318
    02 |
    návšt. 4778
    03 |
    návšt. 4474
    04 |
    návšt. 2822
    05 |
    návšt. 3015
    06 |
    návšt. 2719
    07 |
    návšt. 1773
    08 |
    návšt. 1457
    09 |
    návšt. 1130
    10 |
    návšt. 995
    REBRÍČEK US
    01 |
    $19,1 mil.
    02 |
    $6,5 mil.
    03 |
    $3,1 mil.
    04 |
    $3,0 mil.
    05 |
    $2,6 mil.
    06 |
    $2,2 mil.
    07 |
    $2,2 mil.
    08 |
    $1,8 mil.
    09 |
    $1,4 mil.
    10 |
    $1,2 mil.
    SOCIÁLNE SIETE
    KOMENTÁRE
    Kinema.sk - filmy, seriály

    sector logo
    network
    ISSN 1336-4197. Všetky práva vyhradené. (c) 2022 SECTOR Online Entertainment / Kinema s.r.o.