26. Ji.hlava pozýva na včely, Dalajlámu či etiku vo filme

Program dokumentární Ji.hlavy!  nabídne tři stovky filmů a přinese objevnou retrospektivu americké oscarové ...

pridal kinema 25.10.2022 o 21:57
26. Ji.hlava pozýva na včely, Dalajlámu či etiku vo filme


Program dokumentární Ji.hlavy!  nabídne tři stovky filmů a přinese objevnou retrospektivu americké oscarové avantgardistky Shirley Clarke, sondu do partnerských vztahů od režisérky Jany Počtové, filmovou esej o včelách dokumentaristy Miroslava Janka nebo snímek o neobvyklém přátelství mezi duchovním vůdcem Tibetu Dalajlamou a jihoafrickým arcibiskupem Desmondem Tutu. Chybět nebude ani reflexe ruské agrese na Ukrajině nebo konference věnovaná etice v dokumentu. 26. MFDF Ji.hlava proběhne 25.–30. října.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos nabídne více než tři sta filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 95 ve světové, 33 v mezinárodní a 6 v evropské premiéře. 

„Letošní Ji.hlava uvede téměř sto filmů ve světové premiéře. A na programu je zároveň zřejmě i nejstarší celovečerní dokument, natočený na Filipínách v roce 1913,“ přibližuje ředitel festivalu Marek Hovorka objev letošního ročníku. Ji.hlava přinese dokumentární novinky i filmové retrospektivy. „Současná témata doplní sekce věnovaná válečným filmům nebo profily osobností amerického nezávislého filmu šedesátých let minulého století. V dnešní době máme pocit, že žijeme ve velmi nesnadné době, a bezesporu je to tak. Ale uvedené filmy, natočené během posledních sta let, ukazují, že téměř každá doba čelila velkým výzvám a že to je spíše vzpomínkový optimismus, který minulost proměňuje ve ‚zlaté časy‘,“ dodává Hovorka.

Diskusní platforma Inspirační fórum přinese během festivalu pět dní debat – věnovat se bude tématu svobody, nerůstu, digitálním technologiím, válce na Ukrajině, ale nabídne třeba i debatu prezidentských kandidátů.

Festivalovou znělku šestadvacáté Ji.hlavy vytvořil mezinárodně respektovaný Roberto Minervini, italský režisér žijící ve Spojených státech, jehož retrospektivu uvedla Ji.hlava v roce 2020. 

Ji.hlava mezi dokumentem a hraným filmem

Co šestadvacátá Ji.hlava nabídne? Například přehlídku filmů Lionela Rogosina, klíčového představitele amerického dokumentárního a nezávislého filmu, jehož sociálně angažovaná tvorba byla protipólem hollywoodského konformismu šedesátých a sedmdesátých let. Na programu je šest filmů, včetně nejslavnějšího snímku Vrať se, Afriko (1959), který se stal zásadním snímkem o jihoafrickém apartheidu a na filmovém festivalu v Benátkách vyvolal senzaci. Rogosinovu retrospektivu doplní film režisérova syna Michaela s názvem Představte si mír (2019), který je věnovaný vztahu Palestinců a Izraelců a hledání míru na Blízkém východě.

Další letošní retrospektiva se zaměří na tvorbu americké režisérky Shirley Clarke, jejíž dílo je u nás téměř neznámé. Clarke s humorem zachycovala odvrácenou tvář Ameriky padesátých až osmdesátých let. V roce 1964 získala Oscara za dokument Robert Frost: Spor milence se světem. Ve výběru patnácti filmů nebude chybět ani její první dlouhometrážní snímek Spojka (1961), jehož hrdiny jsou narkomani závislí na heroinu čekající na svou drogovou „spojku“. Pro Clarke je typické překračování hranice mezi dokumentem a fikcí a právě toto vystoupení ze zavedených kategorií je jedním z leitmotivů letošní Ji.hlavy. 

„Stále více dokumentů působí dojmem, že jde o hraný film. Jejich postavy se před kamerou pohybují sebevědomě a autenticky: a my jsme součástí jejich života i ve chvílích, kdy jsou osamělé či zranitelné. A filmy jsou i podobně věrohodně natočené. Mají výrazný vizuální styl i vyladěný rytmus,“ říká Hovorka. „A takových filmů máme na programu mnoho. V české soutěži můžeme zmínit například snímek Veroniky Liškové Návštěvníci, z mezinárodní soutěže třeba belgický film Země v dohledu,“ upozorňuje Hovorka a dodává, že letošnímu filmovému programu vládne výrazná kinematografičnost. Na pomezí dokumentu a hraného filmu stojí pak také dokumentární komedie italského režiséra Alessandra Comodina Gigiho dobrodružství, která sleduje policistu Gigiho na jeho každodenních výjezdech ve městečku, kde se nikdy nic neděje. Film uvede sekce Souhvězdí, která vybírá nejzajímavější filmy ze světových filmových festivalů.

Etika v dokumentu – kdo má moc?

Dalším výrazným tématem letošního ročníku bude etika v dokumentu. „Novinkou letošní Ji.hlavy bude první ročník etické konference, která se zaměří na mocenské vztahy v dokumentárním filmu. Právě dokumentaristé*tky se během natáčení ocitají v mnoha eticky náročných nebo dokonce sporných situacích. Není náhodou, že v době po pandemii, která dokázala otočit společenský diskurz od glorifikace výkonu směrem k péči o duševní zdraví, se najednou věnuje větší pozornost i etickým otázkám ve filmu. Na začátku stála kampaň #MeToo, ale dnes je zřejmé, že to byl jen začátek diskuse,” upozorňuje Hovorka. 

Právě zodpovědnost tvůrců*kyň vůči těm, s nimiž pracují, bude jedním z témat konference. U diskusního stolu se sejdou profesionálové a profesionálky z oblasti dokumentární a televizní tvorby a budou se věnovat etickým dilematům souvisejícím s mocí v rámci své práce. V dalším panelu pak vystoupí akademičky a akademici. A chybět nebude ani společná diskuse.

„Etické otázky při přípravě letošního programu podtrhla kontroverze kolem nejnovějšího filmu Sparta rakouského režiséra Ulricha Seidla, kterého německý týdeník Der Spiegel nařkl z neetického a možná i trestného chování k dětským hercům během natáčení,“ říká Hovorka.  „Popsané situace jsou pro nás nepřijatelné a je dobře, že na ně média upozornila. Film jsme se ale rozhodli uvést, protože Ji.hlava uvedla i Seidlovy předchozí filmy, také známé svou kontroverzností. Tím, že snímek promítneme, může pokračovat diskuse o etické zodpovědnosti filmařů*řek. Ve světě filmu totiž nejde zdaleka o jediný případ, ostatní tvůrci*kyně jen třeba nebyli pod drobnohledem. A diskuse a společenské nároky mohou zažité stereotypy změnit,” vysvětluje Hovorka. 

„Kromě etické konference zaměřené na samotné natáčení se budeme věnovat také etickému rozměru kurátorské práce. Apel vznesený ukrajinskými filmaři*kami, aby filmové festivaly neuváděly ruská díla, otevřel velkou diskusi a ukázal na moc, jakou filmové festivaly a kurátoři*rky z hlediska nastavování témat a společenského diskurzu mají. V tuto chvíli potvrdilo svou účast více než šedesát festivalových zástupců, kteří se zúčastní uzavřeného panelu na toto téma. Veřejná pak bude diskuse s některými z nich v rámci industry programu,“ doplňuje Hovorka.

Válečné zločiny i vzdor společnosti

Co letos nabídne soutěžní program? Sekce Opus Bonum, která reprezentuje různorodé postupy a tendence světového dokumentárního filmu, nabídne šestnáct snímků.  Ve výběru publikum uvidí například český snímek Vyšetřovatel režiséra Viktora Portela, který přinese pohled na válečné zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii. 

Slovenský Turnus režiséra Jaro Vojtka je pak sociální sondou do života tří postav, kterým se kvůli práci v zahraničí rozpadají rodinné vztahy. 

Americký snímek Cisco Kid režisérky Emily Allen ukáže opačný pól – hrdinku vzdorující představám společnosti a stojící mimo systém. Mladá žena žije uprostřed rozlehlé pouště na americkém západě, v ruinách města, v nichž přežívají poslední podivínští obyvatelé. „Nezačínáte znovu. Prostě žijete a doufáte, že se to zlepší,“ říká hrdinka ve filmu. 

Láska, včely, Špicberky

Soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí letos jedenadvacet filmů a jednu VR instalaci. Premiérován bude například snímek Návštěvníci režisérky Veroniky Liškové. „Protagonistku našeho dokumentu a její rodinu jsme sledovali v nejseverněji položeném městě světa, v Longyearbyenu na Špicberkách, kde spolu žije přes dva tisíce obyvatel pocházejících z přibližně padesáti zemí světa. Během více než dvou let natáčení jsme postupně rozkrývali rozporuplné podoby tohoto místa skrývající se za ‚romantickou‘ představou o království věčné zimy a ledních medvědů,“ říká režisérka o filmu.  

Česká soutěž uvede sedmnáct filmů ve světové premiéře. Mezi nimi bude i snímek Šťastně až na věky Jany Počtové. Film je sondou do současných podob partnerských vztahů. „Ve svém třetím filmu o vztazích jsem se rozhodla mapovat rozličné podoby lásky a vztahů dnešní doby jako jsou polyamorie, otevřený vztah, láska přes internet nebo dlouholetý vztah se zadaným partnerem,“ říká režisérka, jejíž dokument sleduje pět příběhů lidí, kteří se rozhodli hledat své štěstí v jiných partnerských soužitích, než je obecně většinovou společností akceptováno a reálně i žito. „Partnerské vztahy silně ovlivňují naše životy. Jako režisérku mě zajímá, jak se v našich osobních životech odráží doba, a zároveň jak naše osobní životy dobu mění,“ dodává Počtová.

„První česká bromance“, tedy film o mužském přátelství, nese název Sami doma. Díky své otevřenosti a všudypřítomné ruční kameře zaznamenali své soužití na pozadí koronavirové pandemie filmař a muzikant Jan Foukal a Albert Romanutti, frontman kapely Bert & Friends. „Ve filmu odhalujeme, že si dva kamarádi, a to leckdo známe, můžou být spolu často blíž než třeba doma s manželkou. Pandemie umožnila natáčet se skoro non-stop přes půl roku. Byla to příležitost – bez limitu, nevěděli jsme, kdy to skončí, protože to nevěděl nikdo,“ říkají Foukal a Romanutti o svém filmu a přátelství.

Svůj nový film na festivalu představí také Jana Ševčíková, která loni na Ji.hlavě získala Cenu za celoživotní přínos kinematografii. Snímek Ti, kteří tancují ve tmě ukazuje, jak se žije šesti nevidomým lidem, kteří nepřestávají snít, toužit a hledat způsoby, jak být v životě stejně svobodní jako vidoucí většina. 

Česká radost dále nabídne dokument á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN Jana Bušty o jonestownském masakru z roku 1978, kdy náboženský fanatik Jim Jones donutil přes devět stovek členů své sekty Chrám lidu vypít smrtící jed. 

Dokument Neviditelné krajiny režiséra Ivo Bystřičana vycházející z metody field-recordingu pak přiblíží, co zvuk dokáže zachytit lépe než obraz. Režisér, hudebníci Václav Havelka a Pan Throrarensen, filozof Lukáš Likavčan a field-recordistka Sara Pinheiro a Magnús Bergson se ptají, o čem vypovídají zvuky, jimž v běžném životě nepřikládáme význam.

Do fascinujícího světa včelích úlů pozve ji.hlavské publikum poetická esej dokumentaristy Miroslava Janka Všechno dobře dopadne.

Mnohovrstevnatý snímek Povolení k pobytu srbské režisérky Miry Erdevički vykresluje každodenní starosti i malá vítězství tří Romů v Anglii, kterou zasáhl Brexit i epidemie covidu.

Sedm dní v ulicích Ústí nad Labem pohledem člověka bez domova pak ukáže film Zdola Terezy Vejvodové.

Osobitý autobiografický portrét, který je zároveň sondou do životů a problémů nebinárních a trans osob s názvem Lidi pak uvede v premiéře režisér*ka Kateř Tureček.

Hravý dokument Anny Petruželové s názvem za jak dlouho začnou pejska pálit tlapičky když vystoupí na dálnici představuje koláž mikropříběhů, které mají společný motiv a tím je cesta ve všech smyslech slova.

V programu nebude chybět ani nelichotivý portrét Česka jako země, která nabídne pomocnou ruku jen, když se jí to vyplatí. Snímek More Miko režiséra Robina Kvapila přinese příběh Roma, ale hlavně člověka, který chtěl pomoct potřebným. Společně s iniciativou Češi pomáhají připravil pro dětské uprchlíky ze Sýrie zázemí, jenže vládní představitelé dali přednost politickým zájmům. 

Toxická práce i Josef Koudelka

Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne patnáct filmů. A i letos bude mít českou stopu. Režisér Tomáš Bojar představí střihový dokument Good Old Czechs o dvou československých letcích, kteří se za druhé světové války zúčastnili bojů na všech významných bojištích. Dokument spojuje autentické výpovědi přímých svědků událostí a málo známé archivní záběry. 

Pouť českého fotografa Josefa Koudelky napříč Středomořím přiblíží snímek tureckého  dokumentaristy Coskuna Asara s názvem Koudelka překračuje stejnou řeku

Za nablýskané firemní fasády nás pak zavede snímek Šťastná práce – aneb jak nás sabotovali režiséra Johna Webstera. Film, který odhaluje systémové problémy ve firmách, je protkaný humorem a ironií, aniž by však ztratil ze zřetele důsledky, které má toxické pracoviště pro zdraví a štěstí lidí, kteří tam pracují. „Někdy doufám, že mě srazí auto a nebudu muset do práce,“ říká například jedna z protagonistek filmu. 

Výjimečný je také snímek Rojek turecké režisérky Zaynê Akyol (její debut Gulîstan, země růží o kurdských partyzánkách uvedla Ji.hlava v roce 2016). Autorka se snaží pochopit kořeny fanatického teroru:  zpovídala třicet džihádistů a dvacet manželek džihádistů, kteří byli zatčeni při zhroucení Islámského státu. „Vyslechnout si jejich úhel pohledu, byla náročná zkušenost, protože mé hodnoty jsou přesně opačné. A také většina žen v mém předchozím filmu zemřela v boji právě proti ISIS,“ říká režisérka. 

Neočekávaný zážitek pak slibuje i film režisérské dvojice Louie Psihoyos a Peggy Callahanová s názvem Poslání: Radost – Hledání štěstí v neklidných časech. Snímek zachycuje neuvěřitelné přátelství dvou osobností, které překračují hranice náboženství: tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jihoafrického arcibiskupa a bojovníka za lidská práva Desmonda Tutu. 

Hlas pro Ukrajinu

Letošní ročník Ji.hlavy se bude hodně věnovat také tématu ruské agrese na Ukrajině. Kromě novinek ukrajinského režiséra Sergeje Loznici: Kyjevský proces (o soudním procesu s nacisty z roku 1946), Obyčejné dějiny ničení (o užití prostředků hromadného ničení k dosažení vyššího ideálu) a snímku Český mír (2010) Filipa Remundy a Víta Klusáka zařazeného v sekci Poznámky k válce, které se tématu dotýkají nepřímo, program přinese také aktuální zprávu o současné Ukrajině. Snímek Svoboda v plamenech: Ukrajinský boj za svobodu režiséra Jevgenyje Afinejevského skládá z osobních příběhů civilistů, vojáků, novinářů, lékařů i zahraničních dobrovolníků obraz humanitární katastrofy a neobyčejné lidské houževnatosti. „Snažím se dát hlas nevinným. Chci, aby je světoví lídři slyšeli. Můžete navštívit rozbitou budovu, ale pokud nemáte žádný vztah k lidem, kteří v ní žili, proč by vás to mělo zajímat?“ uvedl Afinejevskij v rozhovoru pro americký magazín Deadline. Znepokojivé záběry zničených měst doprovází komentář britské oscarové herečky Helen Mirren. 

Tématu Ukrajina se bude věnovat ve svých diskusích i Inspirační fórum. Mezi hosty*kami nebude chybět ukrajinská spisovatelka a občanská aktivistka Oksana Stomina, která přežila ruské ostřelování a následnou humanitární krizi v Mariupolu nebo kyjevská dokumentaristka Alisa Kovalenko, která promluví o tom, jaké je to být ženou v ukrajinské armádě. „Na pozadí hrůzyplných událostí a temných politologických analýz války na Ukrajině můžeme spatřovat i naději. Stalo se totiž něco nečekaného a nevídaného v podobě houževnaté obrany, solidarity a schopnosti spolupráce. Svět po válce může mít mnoho podob. My budeme hledat ty, v nichž může být Ukrajina inspirací k přehodnocení toho, co znamená lidskost a jak ji lze prakticky naplňovat. Je totiž zřejmé, že její dosavadní pojetí není dostačující,“ říká vedoucí Inspiračního fóra Tereza Swadoschová. Obě hostky vystoupí na Inspiračním fóru 26. října. 




TROLL
[RECENZIA ]
± 90
[RECENZIA ]
INDIÁN
[RECENZIA ]
2
Bones and All
BONES AND ALL
[RECENZIA ]

Meno:
ODOSLAŤ
:)
REBRÍČEK SK
01 |
návšt. 5362
02 |
návšt. 4164
03 |
návšt. 3983
04 |
návšt. 1905
05 |
návšt. 1498
06 |
návšt. 1304
07 |
návšt. 1037
08 |
návšt. 924
09 |
návšt. 976
10 |
návšt. 570
REBRÍČEK US
01 |
$45,9 mil.
02 |
$11,9 mil.
03 |
$9,4 mil.
04 |
$6,0 mil.
05 |
$5,2 mil.
06 |
$3,4 mil.
07 |
$2,2 mil.
08 |
$2,2 mil.
09 |
$1,9 mil.
10 |
$1,6 mil.
SOCIÁLNE SIETE
KOMENTÁRE
Kinema.sk - filmy, seriály

sector logo
network
ISSN 1336-4197. Všetky práva vyhradené. (c) 2022 SECTOR Online Entertainment / Kinema s.r.o.