Jednozáberová dráma Utøya, 22. júla se predstaví aj v Karlových Varoch

V pátek 22. července 2011 zasáhly Norsko dva teroristické útoky. V 15:17 explodovala nálož v centru Osla. Zabila 8 lidí, 209 zranila. Zatímco se město vzpamatovává ze šoku, pachatel, pravicový extremista, míří na severozápad. Jeho cílem je malý ostrov Utøya, který za několik hodin zná celý svět. Drama Utøya, 22. července norského režiséra Erika Poppeho je první hraný film o události, která otřásla celou Evropou. Soutěžní snímek letošního Berlinale se poprvé představí v ČR na 53. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, do českých kin přichází 19. července.

Poppeho drama je první hranou rekonstrukcí tragické události na letním táboře Svazu dělnické mládeže na ostrově Utøya, kterému předcházela bombová exploze ve vládní čtvrti v Oslu. V den 22. července 2011 přišlo o život celkem 77 lidí. Pachatelem krveprolití byl pravicový extremista. V Norsku byl odsouzen k nejvyššímu možnému trestu, odnětí svobody na 21 let s možností prodloužení po uplynutí této lhůty. Film jedním záběrem minutu po minutě sleduje 18letou dívku Kaju a její kamarády, kteří se pokouší útok přežít.

KINEMAVIDEO4728.

“V Norsku je téma 22. července 2011 stále živé. Probíhá mnoho diskuzí o rekonstrukci vládní budovy v Oslo, která byla zničena, o postavení památníku obětem, pozornost médií využil i pachatel, který si stěžuje na život ve vězení. Film ale patří obětem a přeživším. Filmem jsem chtěl obrátit  pozornost zpět k těm, kteří tu situaci zažili na vlastní kůži. Proto je příběh vyprávěný z pohledu studentů, kteří útok přežili,” říká režisér Erik Poppe.

Norský snímek Utøya, 22. července zachycuje masakr na letním táboře Svazu dělnické mládeže na ostrůvku u Osla v létě 2011. Skutečnou tragédii, při níž přišlo o život sedm desítek převážně mladých lidí, režisér Erik Poppe zpracoval jako drama natočené v reálném čase bez hudby a střihu – vytrvale sleduje mladou Kaju, která se snaží bezhlavé střílení přežít a zároveň najít v chaosu a panice svou mladší sestru. Snímek vznikl na základě reálných svědectví, scénář filmu je založen na hloubkových rozhovorech s přeživšími a snaží se co nejvěrněji zachytit pocity mladých, kteří byli v moment útoku na ostrově. Popisuje události z jejich perspektivy a skládá hold jejich odvaze.