Londýn v Prahe: ukážka trikových záberov v historickom filme Masaryk

Pro historický snímek Masaryk režiséra Julia Ševčíka, čerstvého držitele 12 Českých lvů, vyráběl pod vedením supervizora vizuálních efektů Michala Křečka z pražského postprodukčního studia MagicLab tým 35 lidí přes 171 trikových záběrů.

Diváci mohli například nabýt dojmu, že se film z velké části natáčel v Anglii. Součástí  výroby byla cesta trikařů do Londýna, kde se detailně fotila významná britská místa, ale i na nizozemské pobřeží, kde Křeček strávil jeden den hledáním správných úhlů přímořských trav, které se následně digitálně posadily před porodnici U Apolináře, aby vznikla kopie psychiatrické léčebny v americkém Wielandu.

“Spolupráce s Juliem Ševčíkem začala už téměř před 10 lety, kdy jsme společně pracovali na snímku Normal. Masaryk byl ještě mnohem rozsáhlejší a náročnější projekt, a Julius je jako režisér mimořádně vizuálně citlivý. Například jedna důležitá scéna, odehravající se před sídlem britského premiéra v Downing Street 10, vznikala částečně v Praze i v Londýně. Herecká akce včetně objektů v bezprostřední vzdálenosti byly nasnímány v Praze před zeleným pozadím, detaily Downing Street už jsme nafotili v Londýně a v postprodukci jsme vše propojili a museli se soustředit na každý detail, aby si diváci ničeho nevšimli,” vysvětluje Křeček.

Dalším příkladem může být například záběr britského parlamentu, který byl v postprodukci vymodelován v pražských reáliích - Čechův most se díky práci kompozitorů z MagicLabu proměnil na Wesminister Bridge a Intercontinental nahradil Westministerský palác s Big Benem.

Dalším zásadním zásahem byla i multiplikace občanů přihlížejících projevu prezidenta Beneše před pražským Rudolfinem, kdy je scéna natočena s minimálním počtem lidí v davu a následně jsou kompozitory rozmnoženy tak, aby vznikla velká davová scéna. Kromě komplexních záběrů je v Masarykovi i mnoho retuší.

MagicLab vznikl v roce 2009, během 8 let se podílel na tvorbě více než 40 českých i zahraničních filmů. V poslední době koprodukoval řadu osobitých debutů, například festivalový titul Špína režisérky Terezy Nvotové, který měl premiéru na prestižním festivalu v Rotterdamu. Dále psychologické drama David, duchovní komedii Cesta do Říma nebo Nebezpečný svět Rajka Dolečka. V českých kinech bude brzy k vidění i první díl historické trilogie Zahradnictví režiséra Jana Hřebejka. Mezi zahraniční koprodukce se řadí například íránský snímek Dregs v Cannes oceněného režiséra Mohammeda Rasoulofa, lotyšský životopisný film Bille, v minulosti to byl třeba polsko-český krimithriller Červený pavouk, který se objevil v hlavní soutěži na MFF Karlovy Vary.