Bohatý program 38. Letnej filmovej školy

Program 38. ročníku Letní filmové školy vedle málo probádané maďarské kinematografie, retrospektiv Davida Leana a Harolda Lloyda, Oberhausenského manifestu a blaxploitation filmů seznámí diváky se současným ruským filmem, retrospektivou Agnieszky Hollandové, novinkami Visegrádu a filmy s tématem Heydrichiády. V cyklu F jako Pravda budou představeny snímky, které spojuje schopnost manipulace s realitou. Svoji účast na 38. Letní filmové škole potvrdili István Szabó, Carlos Saura a Abbás Kiarostamí.

„Máme radost, že se nám i v letošním roce podařilo zajistit bohatý filmový program a svoji účast na 38. Letní filmové škole Uherské Hradiště potvrdila celá řada vzácných zahraničních i domácích osobností. Návštěvníci se tak opět mohou těšit na zajímavá filmová setkání nejen během tradičních masterclass,“ říká k programu Radana Korená, ředitelka festivalu.

„Letní filmová škola skvěle propojuje obě části projektu RWE – energie českého filmu, kterým podporujeme českou kinematografii. Zaměřujeme se jak na pomoc současným a budoucím filmovým profesionálům, tak na popularizaci a rozvoj českého filmu. V Uherském Hradišti se potkávají tvůrci s filmovými diváky a my jsme rádi, že můžeme být přitom,“ říká Jiří Bezděk, regionální tiskový mluvčí RWE.

F jako Pravda

Absurdní slovní hříčka F jako Pravda je názvem pro cyklus sestavený s filmů, které nespojuje národní příslušnost ani společenské téma, ale nejvýraznější vlastnost filmového média – schopnost manipulace s realitou. Hlavním cílem tedy bude vyvolat například otázky o míře autenticity ve filmu, hledání důvodů proč je divák ochoten uvěřit filmové realitě na plátně a lze vůbec dosáhnout uspokojivé objektivity prostřednictvím filmového záznamu. Nepůjde o to nalézt odpovědi, ale podnítit úvahy nad samozřejmými aspekty kinematografie, které si možná už ani neuvědomujeme. K tomu nám poslouží letmý pohled na několik málo ukázek výrazných uměleckých přístupů jako jsou mystifikační dokument Orsona Wellese F jako falzifikát, pornografický příběh Jeana-Luca Godarda Číslo dvě, výborný paradokument Petera Greenewaye Falové nebo originální libanonská dokufikce Chci to vidět s Catherine Deneveuvovou v hlavní roli. Cílem je poukázat na rozmanitost přístupů k realitě v kinematografii, protože její síla nespočívá jen v banálním vypravování příběhů. Což si ostatně dokážeme na v České republice unikátní a první veřejné projekci dokumentárních filmů Georgese Mélièse a hraných dokumentů bratří Lumièrů. Kromě řady jiných budou v rámci programu bořeny mýty, jako ten slavnější o známém Příjezdu vlaku na nádraží v La Ciotat, který diváky ani nevyděsil, ale ani nebyl součástí prvních projekcí v roce 1895. Promítnuty budou například všechny verze Východu z továrny nebo Pokropeného kropiče a přes dvacet dalších filmů Augusta a Louise Lumièrových.

Současný ruský film

Průřez aktuální situací v ruské kinematografii, v níž se odráží její tematicky a stylisticky různorodý vývoj od období perestrojky a sovětské klasiky. Kromě evropskému festivalovému publiku dobře známých režisérů, jako je například Andrej Zvjagincev (Jelena), sekce nabíde “černuchu” Alexeje Barabanova (Topič), paradokumentární styl “etnografických příběhů” z exotických končín, odhalujících v boji proti nečekanému osudu podstatu lidské přirozenosti (Alexej Popogrebskij: Jak jsem strávil tohle léto), i univerzálně platné adaptace příběhů ze sovětského režimu, které zastupuje snímek Murada Ibragimbekova I nebylo lepšího bratra. Nezapomene i na skutečnost, že v současném ruském filmu jsou nadále přítomni světově uznávaní klasici jako Alexander Sokurov

(Faust) a kultový žánr science-fiction (Terč Alexandra Zeldoviče). Sekce kromě velkoměstského pohybu nabídne i naturalisticky intimní pohled do života provincie (Lovec Bakura Bakuradze), či filmový debut, komicky odlehčený snímek mladého divadelního režiséra Vasilija Barchatova Atomový Ivan, mladicky potvrzujúci fakt, že tvorba této země, kterou se na evropských festivalech zaobírá filmová kritika, pouze epigonsky nevariuje ikonicky známou tvorbu Fjodora M. Dostojevského a Andreje Tarkovského.

Retrospektiva Agnieszky Hollandové

Oscarová nominace nejnovějšího filmu Agnieszky Hollandové V temnotě potvrdila světovou úroveň této polské filmařky. Režisérka, scenáristka, ale i příležitostná herečka začínala svoji filmovou kariéru na pražské FAMU. Do širšího povědomí se pak zapsala v 70. letech jako jedna z nejvýraznějších osobností nového polského filmu. Od počátku 80. let pak pracuje většinou na koprodukčních projektech v Evropě nebo v USA. Na letošním ročníku Letní filmové školy však představíme nejzásadnější snímky z počátku filmové dráhy „první dámy“ polské kinematografie.

Novinky Visegrádu

Novinky Visegrádu již tradičně nabídnou ty nejlepší a nejzajímavější filmy, které v uplynulém roce vznikly jak u nás, tak v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Ve světové premiéře bude v Uherském Hradišti uvedena novinka scenáristy Josefa Urbana a režiséra Jiřího Chlumského 7 dní hříchů s Ondřejem Vetchým, Vicou Kerekes a Jiřím Schmitzerem v hlavních rolích, která velmi nekompromisním způsobem popisuje události, k nimž bezprostředně po skončení 2. světové války docházelo v Sudetech. V distribuční předpremiéře uvedou scen